Bývaly doby, kdy snaha o „rodinný“ film končívala zpravidla špatně. Jenže potom přišel na scénu Pixar a jemu podobná studia a náhle se z rodinných filmů stala vyhledávaná komodita. Jde o snímky, jež skutečně nabízí trochu pro každého, a taková Auta (Cars) se řadí na pomyslný vrchol žebříčku. Něco si z nich vezme malé dítě, jeho rodič, ale i petrolhead, jemuž se hlavou nehoní nic jiného než auta.
Jak už to tak bývá, nápad samotného filmu je výrazně starší než jeho realizace. O světě plném mluvících aut jednal režisér John Lasseter se scenáristou Joem Ranftem ještě před rokem 2000. Přibližně tou dobou taky běžel v televizi dokument o tom, jak výstavba velké dálnice ovlivňuje život v menších městech okolo. Přesně tak se zrodil i samotný námět s ospalým městečkem Kardanová Lhota (v originále Radiator Springs), jímž bude hlavní hrdina projíždět. Až do výstavby dálnice město žilo z projíždějících aut, jenže nová rychlostní komunikace opodál stáhla veškerou dopravu pryč. Původně se film měl jmenovat Route 66, ale stejnojmenný pořad již dříve v televizi běžel, a tak se tvůrci uchýlili k jednoduššímu a zároveň výstižnějšímu názvu.
Film plný odkazů
Na první pohled se mohou Auta zdát jako pohádka pro děti, jenže závodění, stejně jako odkazů na automobilový svět, je tady hromada. Jedna perlička hned na úvod. Za postavou soudce města Kardanová Lhota se ukrývá auto nazvané Doc Hudson – pojmenované a ve filmu designované podle Hudsonu Hornet z padesátých let.
Krom toho je veteránský závodník Doc Hudson v originále dabován Paulem Newmanem, známým mezi fanoušky coby obrovský milovník aut, automobilový závodník a majitel závodního týmu. Doca Hudsona tak mluvil v podstatě z vlastní zkušenosti. Je potom smutnou skutečností, že se jednalo o poslední roli Paula Newmana v nedokumentárním filmu. První díl Aut vznikl v roce 2006 a Paul Newman zemřel o dva roky později.
Podobnými propojeními je svět Aut doslova prošpikován. Když hlavní hrdina Blesk McQueen jede závod o Zlatý píst, jsou komentátory závodu Bob Cutlass a Darrell Cartrip. Skutečná komentátorská dvojice, komentující závody NASCAR ve Spojených státech, se jmenuje Bob Costas a Darrell Waltrip. Vidíte tu spojitost? A aby toho nebylo málo, Costas s Waltripem svoje animované protějšky i skutečně nadabovali. Své hlasy do filmu propůjčili třeba i závodníci Mario Andretti nebo Michael Schumacher a svou maličkou roli si střihnul i moderátor a milovník aut Jay Leno – ve filmu jako Jay Limo.
McQueenův závodní sok „King“ ze stáje Dinoco (jedná se o fiktivního výrobce olejů z vícero filmů Pixaru) je zase přesným obrazem legendárního Plymouthu Superbird, s nímž v sedmdesátých letech závodil skutečný závodník Richard „The King“ Petty. Auta mají stejnou modrou barvu označovanou jako „Petty Blue“, a dokonce i stejná startovní čísla 43. A samozřejmě si Petty svoje auto i nadaboval. Obecně lze hovořit o tom, že jsou téměř všechna auta pojmenovaná podle svých předloh – jakkoliv žádná značka není ve filmu konkrétně zmíněná či licencovaná.
Mezi vtípky spíše pro dospělé potom patří různé drobné narážky. Když fešná Sally Carrera (samozřejmě vymodelovaná jako Porsche 911) zvedne před McQueenem svůj zadní spojler, vykoukne na něj tribal tetování. Na odpočívadle Top Down Truckstop je zase u restaurace vystaven nápis „All convertible waitresses“ (Všechny servírky jsou kabriolety). Není potřeba si ani moc domýšlet, aby divákovi došlo, že jsou „všechny servírky nahoře bez“.
O původu vozů
Asi se shodneme, že rozebírat původ postav – v tomto případě oživlých inteligentních aut, žijících v podivně osiřelém světě – asi nemá smysl. Koneckonců jde o film společnosti, která už „rozmluvila“ třeba hračky, ryby, mravence a další ne zcela konvenční hrdiny.
Přesto ovšem původ světa Aut nedá mnohým spát. Lidí často řeší, proč animátoři umístili autům oči na čelní sklo spíš než do světel, ale ještě více lidí se ptá po tom, proč je vlastně planeta plná mluvících aut vytvořených lidmi, aniž by kdekoliv nějací lidé byli.
Světe, div se, Pixar před časem skutečně uvedl jisté vysvětlení. Konkrétně ho řekl kreativní šéf Jay Ward pro magazín Screen Crush a toto vysvětlení je paradoxně docela „temné“. Podle něj je svět Aut následkem vývoje autonomních technologií. Poté, co se auta začala řídit sama, začala také sama přemýšlet a v tu chvíli dospěla do bodu, kdy přestala lidi potřebovat. Ward uvedl, že se auta lidí prostě zbavila a že každé auto nese osobnost toho člověka, který jej řídil naposledy. Že z tohohle vysvětlení až mrazí a k filmu pro všechny věkové kategorie se vyloženě nehodí? Občas je asi opravdu lepší užívat si film s mluvícími auty a po jejich původu příliš nepátrat.
Jisté každopádně je, že si Auta opravdu užijete. Jedná se o jeden z nejlépe hodnocených animovaných filmů historie, zažijete spoustu srandy, narážek na závodění a automobilový průmysl, ale také nezbytné morální ponaučení na závěr.
Auta se umístila coby pátý nejlépe vydělávající film Pixaru, takže dala logicky vzniknout ještě pokračování. Druhý díl z roku 2011 je o něco slabší, ovšem nedávná trojka se zařadila v hodnocení opět hodně vysoko. Zde se navíc projevilo, že Auta „dospěla“ s jejich původními diváky, takže poslední část nabírá o něco dramatičtějšího pojetí, je hodně o závodění a pojednává o McQueenovi jako o stárnoucím závoďáku bojujícím proti nové technice. Radost si udělejte klidně všemi třemi díly, a že nemáte po ruce žádné dítě, kterým byste si ospravedlnili sledování animovaného filmu, to vůbec nevadí.
