Erik Cais je jedním z talentů rally, který letošní sezónu jede s vozem Škoda Fabia RS Rally2. Jaké to je sbírat zkušenosti na světových tratích a jak se mu řídí nové auto? Zeptali jsme se v rozhovoru.
Eriku, letos jedeš svou první sezónu s vozem Škoda Fabia RS Rally2. Proč jste se pro ni rozhodli?
Ty důvody jsou docela jednoduché. Když se podíváte do výsledků, tak čistě statisticky Fabia jednoznačně dominuje, a to znamená, že je jednoduše nejlepším autem ve své třídě. Další faktor bylo to, že jsem Čech, který nezávodil v českém autě, což také hrálo roli. Vím, že je to skvělé auto a zkrátka jsem moc chtěl závodit právě v něm. Jsem rád, že se nám to nakonec povedlo.
Řídil jsi ji někdy předtím?
Řídil, na velmi, velmi krátkém testu. Právě z toho důvodu jsem
věděl o jak kvalitní auto se jedná, jakou má odezvu a jak příjemně se řídí. Od té doby jsem si říkal, že bych do vozu Fabia usedl velmi rád.
V čem jsou podle tebe její nejsilnější stránky?
Jednoznačně to bude výkon. Motor je opravdu silný. Na autě je také znát celkový přístup týmu Škoda Motorsport, který ho neustále inovuje. Průběžný vývoj přináší zákazníkům a jezdcům velké množství užitečných dat. To zase pomáhá k tomu, aby se auto udržovalo na špičce. Auto je skvělé, ale komplexní práce týmu je další důležitý faktor. Ve třídě Rally2 je tohle jedinečný přístup.
"Už od prvního metru jsem cítil, jak je to auto silné a zároveň se velmi příjemně řídí."
Jaký byl první dojem po prvních kilometrech na prvním testu?
Můj úplně první ostrý test proběhl na sněhu. Bylo to v rámci příprav na Rallye Monte-Carlo. Podmínky byly opravdu těžké, protože cesta byla celá pod sněhem a ledem a já měl obuté zimní pneumatiky, které neměly moc gripu. Ale už od prvního metru jsem cítil, jak je to auto silné a zároveň se velmi příjemně řídí. Skvělá byla i zpětná vazba, kterou pilotovi dává. Už od těch prvních kilometrů jsem byl vážně nadšený.
Co přesně myslíš tím, že se příjemně řídí?
Takzvaně vás ničím nepřekvapuje. Zní to jednoduše, ale pro jezdce je to velmi důležitá vlastnost. Jednoznačně pak ví, co si k tomu autu může dovolit a jak bude reagovat. A pokud má dobrou sebereflexi a zná své limity, tak si nastaví hranici, a od té se pak posouvá dál, a zjišťuje, jak bude auto reagovat. Když vám auto dává dobrou zpětnou vazbu, můžete si dovolit víc a víc. Fabia se řídí opravdu velmi intuitivně a vy pořád cítíte, že máte auto pevně ve svých rukou. Auto nesmí ovládat vás, ale vy jeho.
Jsme teď na prahu jara, máš za sebou pár rally na asfaltu i šotolině. Jak si zvykáš, jde to rychle, nebo to chce ještě čas?
Samozřejmě ta změna není malá. Jsou rychlostní zkoušky, na kterých jsem si jistější, a tam jde vidět, že mi auto sedí. Na těch dokážeme být opravdu velice rychlí, ať je to šotolina nebo asfalt. Ale samozřejmě na zkouškách, kde nemám až tak velkou jistotu, si ještě nedovolím jet tak rychle, jak bych si přál. Není to o strachu, že potřebuji lépe poznat auto a posunout hranici risku. Vím, že auto mi to umožní, ale jde spíš o moji sebejistotu a zkušenost. Nechci udělat žádnou chybu a riskovat poškození vozu. V této fázi je pro nás důležité dojíždět do cíle. Sžíváme se ale rychle.
"Fabia se řídí opravdu velmi intuitivně a vy pořád cítíte, že máte auto pevně ve svých rukou."
Bylo tu několik zajímavých momentů ze začátku roku. První je bezpochyby rychlostní zkouška 14 na Rallye Monte-Carlo, kde jsi zajel opravdu skvěle. Zdá se, že ta ti opravdu sedla.
Byla to rychlostní zkouška, která se mi opravdu líbila. A nebylo to, že bych si na startu řekl, že teď pojedu, co to dá. Spíš jsem chtěl odjet prostě velmi čistou rychlostní zkoušku a zrovna tohle byl charakter trati, který mi seděl. Měl jsem jistotu v sobě, měl jsem skvěle nastavené auto a věděl jsem, že do toho auta se můžu opravdu opřít. Všechno si sedlo a navzdory tomu, že byla noc, jsem si tuhle jízdu opravdu užil. Ačkoliv to nevypadalo, vůbec jsem neriskoval, byla to spíš absolutně jistá jízda, kdy jsem se snažil co nejvíc využít potenciál svůj i auta. Když jsem dojel do cíle, pamatuju si, že jsem se začal smát, protože jsem věděl, že ta zkouška byla dobrá. Samotného mě ale překvapilo, jak moc dobrá byla.
Dá se říct, že si na asfaltu na to auto zvykáš rychleji než na šotolině, nebo je to obecně tím, že třeba máš větší zkušenosti na asfaltu?
Určitě to je tím, že asfalt je můj rodilý povrch. V České republice prostě nemáme moc možností tréninku a rally na šotolině, takže člověk má téměř od narození ten asfalt pod kůží. A je to vlastně úplně jedno, jestli jezdíte jako malý na tříkolce, nebo s čerstvým řidičákem v prvním autě. Pořád máte pod koly asfalt spíš než šotolinu. Ale já doufám, že ten progres na šotolině je vidět také.
Ty další dva momenty, které mě zajímají, se vážou právě k šotolině. První je elegantní otočka přes střechu na Fafe, po které jsi pokračoval v soutěži. A pak tu máme předposlední rychlostní zkoušku na Azorech, kde jsi porazil všechny včetně Sébastiena Loeba. Jak na to vzpomínáš?
Já vždycky říkám, že závodní vůz popírá fyzikální zákony, ale ty fyzikální zákony pořád existují. To znamená, když už jsem se až moc opřel do vyjeté koleje, tak se tam vytvořila taková síla a náklon, že se auto bohužel převrátilo. Když si však odečtu nehodu, tak si myslím, že čas v kvalifikaci by nebyl až tak špatný. Ale samozřejmě profesionálovi by se takové věci stávat neměly. Na Azorech jsem se trošičku trápil s jízdním stylem. Proto jsem od začátku trošku tápal a až ke konci jsem zjistil, že musím jet jinak. Tam se naplno ukázal nedostatek mých šotolinových zkušeností. V sobotu jsme na tom trochu zapracovali a odpoledne už byly časy dobré. Předposlední zkouška byla vlastně podobná SS14 při Rallye Monte-Carlo. Sedlo si tam víc věcí. Měl jsem jistotu v autě i v sobě.
Cítíš tedy šotolinový progres?
Určitě. Pilota posouvají dopředu najeté kilometry na tom daném povrchu. Když ty kilometry nemá, je to strašně, strašně těžké si na to zvykat. Takže já jsem opravdu vděčný za to, že díky našim partnerům můžu závodit a můžu zkušenosti postupně získávat. Je za tím úsilí a systematická práce celého týmu.
Poslední otázka. Máš za sebou první test s týmem Škoda Motorsport na asfaltu ve Španělsku. Jaký to pro tebe byl zážitek, nebo jaká byla přímá zkušenost s tím týmem, který auto vyvíjí?
Byl to můj první test, takže jsem byl trošičku nervózní, ale myslím si, že to k tomu patří. Zkušenost to byla skvělá, já jsem za ni hrozně moc vděčný. Vidět tu neuvěřitelnou profesionalitou týmu Škoda Motorsport dotaženou do absolutních detailů bylo pro mě jako jezdce velmi přínosné. Jsem rád, že jsem mohl být součástí vývojového procesu.