Pokud pneumatiky ztratí přilnavost, auto přejde do smyku. A podle toho, jestli o přilnavost přijdou dříve přední nebo zadní pneumatiky, bude to smyk nedotáčivý či přetáčivý. Dnes se podíváme na to, jaký je mezi nimi rozdíl a nastíníme si základy toho, jak se jim vyhnout či je zvládat.
„Řiďte jako profík“ je série, která vám ukáže, jak využít dovedností a zkušeností získaných na soutěžní trati k tomu, abyste řídili bezpečněji a efektivněji v běžném provozu.
Pro mnoho řidičů je jakýkoliv druh smyku jednou z nejděsivějších situací, která může při řízení nastat. Ztratit přilnavost znamená ztratit kontrolu nad vozem – nebo alespoň její významnou část. Vědět jak a proč ke smyku dochází vám pomůže se mu vyhnout nebo, v případě že mu zabránit nelze, dostat vůz zpět pod kontrolu.
Abychom pochopili fyzikální principy smyku, musíme si nejdříve ukázat dva způsoby, jak k němu může dojít, tedy nedotáčivost a přetáčivost. Znát tento rozdíl je klíčové pro to, abyste mohli zvolit správný způsob jak se smyku vyhnout nebo ho zvládnout.
Nedotáčivost
Ve většině moderních aut a za většiny podmínek je nedotáčivost tím nejpravděpodobnějším způsobem, jak může ke smyku dojít. Nastává tehdy, když přední kola ztratí přilnavost jako první, což způsobí, že přední část vozu začne mít tendenci opustit zatáčku po tečně. Jednoduše řečeno, auto zatáčí méně, než řidič chtěl a snaží se pokračovat rovně – v extrémním případě vyjede ze zatáčky po přímce.
Fyzikální pozadí nedotáčivosti je poměrně komplikované a podíváme se na něj v některém z dalších článků, ale obecně lze říct, že jí způsobuje buďto přetížení předních kol silami, které na ně působí, nebo nedostatek přilnavosti. Omezit nedotáčivost lze tak, že omezíte síly, které na kola působí, typicky ubráním plynu, nebo zvýšíte přilnavost přesunem váhy nad přední kola – což se typicky dělá také ubráním plynu nebo v některých případech mírným přibrzděním. Zkušení řidiči někdy používají i ruční brzdu, aby dostali do smyku zadní kola a změnili tak nedotáčivost v přetáčivost.
Přetáčivost
Pro průměrného řidiče je přetáčivost děsivou situací. Dojde k ní tehdy, když přilnavost ztratí jako první zadní kola. To způsobí, že tendenci opustit zatáčku po tečně začne mít zadní část vozu. Ta je však samozřejmě spojena s částí přední, takže výsledkem je, že vůz začne rotovat kolem svislé osy, tlačit příď na vnitřní stranu zatáčky a „utahovat“ tak stopu. Bez zásahu řidiče to vede k tomu, že vůz opustí silnici na vnitřní straně zatáčky, nebo že se roztočí a dostane tzv. „hodiny“.
K přetáčivosti dochází typicky tehdy, když řidič vozu se pohonem zadních kol (nebo některých vozů s pohonem všech kol) přidá v zatáčce víc plynu, než kolik jsou pneumatiky schopné přenést. Dalšími důvody může být naopak ubrání plynu v zatáčce, které posune hmotnost vozu vpřed a odlehčí zadní kola (typické u některých vozů s pohonem předních kol) nebo zatažení za ruční brzdu.
I když to pro netrénovaného řidiče může působit děsivě, závodníci, rallye jezdci a samozřejmě také drifteři často vyvolávají přetáčivost záměrně. Když je kontrolována pomocí „kontra“, tedy natočení kol opačným směrem, může být přetáčivost nejrychlejším způsobem, jak projet ostré zatáčky, zvláště na kluzkém povrchu jako je šotolina nebo sníh. Proto vidíte rallye auta tak často právě v přetáčivém smyku.
V dalších částech této série se podíváme na přetáčivost a nedotáčivost do větších podrobností a ukážeme vám, jak se každému typu smyku vyhnout nebo jak ho ovládnout.
