Po loňské úspěšné účasti se nádherný roadster Škoda Sport letos opět vrátil do francouzského Le Mans. Posádka Stanislav Kafka a Michal Velebný se s ním vydala na závod Le Mans Classic, kterého se mohou účastnit pouze vozy, popř. vozy stejného typu, které slavnou čtyřiadvacetihodinovku kdysi absolvovaly.
Příběh tohoto vozu je plný úspěchů, nadějí a také nepřízně osudu. Škoda Sport vznikla na základě sériového modelu Š 1101 „Tudor“, a to ve dvou kusech. Auto s motorem o objemu 1 089 cm3 a výkonu 42 koní (31 kW) dostalo krásnou celohliníkovou karoserii a v září 1949 se představilo na Velké ceně Československa, kde ve třídě do 1 100 cm3 rovnou zvítězilo. Sportovní úspěch povzbudil autory vozu, a tak padlo rozhodnutí zúčastnit se v roce 1950 závodu 24 hodin Le Mans. Tehdy se jel 18. ročník této dnes legendární čtyřiadvacetihodinovky a Škoda Sport měla svou účastí mimo jiné podpořit prodeje sériových vozů Tudor.
Pro účast ve vytrvalostním závodě prošlo auto řadou úprav a vylepšení. Výkon motoru stoupl na 50 koní (37 kW), vůz dostal dva přídavné světlomety a otvory v přední masce zlepšovaly chlazení bubnových brzd. Rozvor náprav se natáhl na 2 150 mm, což zlepšilo směrovou stabilitu vozu. Se sadou nářadí a náhradních dílů, kterou tehdy auta v Le Mans vozila, pak jeho hmotnost nepřekročila 700 kilogramů. I díky tomu elegantní vůz, který kvůli tvarům karoserie dostal jednoduchou přezdívku „placka“, dosahoval maximální rychlosti 140 km/h a jeho spotřeba se pohybovala kolem 12 litrů na 100 kilometrů, což v porovnání s konkurencí znamenalo menší potřebu tankovat a šetřilo to tedy čas.
První účast v Le Mans
Tovární posádka Václav Bobek a Jaroslav Netušil si pak v samotném závodě vedla opravdu výtečně. V kategorii do 1 100 cm3 jezdila dlouho na druhé pozici a v celkovém hodnocení se po započtení koeficientu výkonnosti vyšplhala až na páté místo. Jenže po třinácti hodinách závodu přišla banální technická závada: prasklá pojistka ojničního čepu auto ze závodu vyřadila. Ačkoli to jistě bylo zklamání, posádka nezoufala, jelikož cílem bylo se z první účasti především poučit a do Le Mans se opět vrátit.
Jenže to se bohužel vozu Škoda Sport za jeho aktivní závodní kariéru již nepodařilo. I když bylo v plánu nasadit na závod na okruhu de La Sarthe v roce 1951 hned dva vozy Škoda Sport, už na to nedošlo. Důvodem byla politická atmosféra „studené války“. Dodnes je tedy výkon z roku 1950 jedinou účastí vozu Škoda v hlavním závodu.
Závod historických vozů Le Mans Classic se koná od roku 2002 a startovat v něm mohou historické modely z let 1923 až 1981, které se závodu 24 hodin Le Mans v minulosti skutečně účastnily. Auta startují v šesti základních a několika speciálních kategoriích. V každé kategorii absolvují vozy kvalifikační trénink, noční trénink a pak celkem 2 hodiny a 9 minut závodních jízd. Ty jsou rozděleny do tří 43minutových bloků. V polovině každé jízdy musí při zastávce v boxech proběhnout výměna jezdců. Jedna z jízd je speciální tím, že se do ní startuje tradičním Le Mans způsobem, jezdci tedy musí na pokyn startéra přeběhnout trať k vozům, které pak nastartují a vyrazí do závodu.
Návrat na trať de La Sarthe
Škoda Sport se ale nakonec do Le Mans přeci jen vrátila. Po pečlivé renovaci byl totiž vůz nachystán na závod historických automobilů Le Mans Classic. Po odkladu původních plánů kvůli pandemii koronaviru se auto na trať de La Sarthe nakonec vrátilo v roce 2022 a to se svým původním startovním číslem. V závodě, ve kterém absolvují posádky několik tréninků a pak tři 43 minut dlouhé závodní jízdy, startovala Škoda Sport se svým původním startovním číslem z roku 1950: číslem 44. Posádka Stanislav Kafka a Michal Velebný pak dovedla vůz úspěšně do cíle a to na 47. místě ze 74 startujících posádek.
Letos se pak Škoda Sport i její posádka do Le Mans vrátila znovu. „Být v Le Mans je samozřejmě veliká pocta, protože to je naprosto legendární závod,“ řekl k účasti Stanislav Kafka. Podle něj jednoduše jediný vůz Škoda, který se závodu kdy účastnil, nemohl v roce stého výročí od startu první čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, na okruhu La Sarthe chybět. „Historie tohoto vozu je pro mě rodinná záležitost. Designérem karoserie vozu byl můj dědeček, který byl tehdy ve škodovce šéfkonstruktérem karoserií,“ dodal Michal Velebný.
Páteční kvalifikaci absolvovala posádka v čase 6:47:240 a následný noční trénink pak v čase 8:06:060. Sobotní závod ovšem poznamenala nehoda českého zástupce. Po prvním absolvovaném závodním kole totiž dostal vůz v šikaně na konci cílové rovinky smyk a skončil na hraně dráhy a bezpečnostního zálivu. Za ní jedoucí Lotus se bohužel nedokázal Škodě Sport vyhnout a narazil do jejího boku. Oba piloti vyvázli bez zranění, nicméně Škoda Sport byla poškozena natolik, že dál již nemohla pokračovat. Vůz měl zablokovaný pedál spojky a brzdy a došlo k deformaci podlahy. „I to patří k motorsportu,“ komentuje situaci Michal Velebný a dodává: „ale vůz už je opraven v plné kráse a začátkem srpna jsme se zúčastnili akce Classic days v Düsseldorfu“.
Letošní závody v Le Mans se nesly v duchu oslav stého výročí od první čtyřiadvacetihodinovky na trati de La Sarthe. Nešlo o stý ročník, první závod se jel v roce 1923, letos se pak konal 91. ročník 24 hodin Le Mans. Důvodem jsou výpadky v letech 1936 (stávka) a 1940 – 1948 (2. světová válka a následná rekonstrukce trati). V době koronavirové pandemie se hlavní závod konal, některé další akce v Le Mans (jako například Le Mans Classic) ale byly zrušeny.
