Zůstává populárním mýtem, že moderní rallye je sport pro mladé muže. Po světě ale jezdí řada veteránů automobilových soutěží, kteří vám rádi dokáží opak.
Vítězný návrat Sébastiena Loeba do seriálu WRC na letošní RallyRACC Catalunya – Costa Daurada překvapil mnoho pozorovatelů, kteří předpokládali, že čtyřiačtyřicetiletý jezdec už nemůže udržet tempo s dnešními mladíky. Ale Loeb všem dokázal, že talent na věku nezávisí, když dokázal s pevnými nervy vyhrát v tvrdé konkurenci svoji první rallye WRC od roku 2013.
Mezitím v Bulharsku předváděl schopnosti ještě starší jezdec. Miroslav Angelov je o dva roky starší než Loeb a rozhodně není tak proslulý. Letos ale za volantem vozu ŠKODA FABIA R5 týmu Megaport dokázal, že na ničem z toho nezáleží a působivým výkonem si dojel pro vítězství v bulharském národním šampionátu.
Mistrovství Bulharska v rallye začalo na Rally Tvarditsa. Jedinou zkušeností Angelova za volantem vozu FABIA R5 byl až do této soutěže jen jediný rallysprint. Hned na první velké rallye ale spolu s navigátorem Nedialko Sivovem předvedl skvostný výkon.
Startoval jako jediná FABIA R5 ve startovním poli a rozdíl mezi jeho autem a vozy jeho rivalů byl od začátku jasně patrný. Angelov dojel jako první před bulharským šampionem roku 2017, Tihomirem Stratievem, s náskokem solidních 55 sekund. To ale byla jen první známka toho, co mělo následovat.
Druhým podnikem seriálu byla Rally Sliven, kde si Angelov připsal druhé vítězství v řadě s ještě větší jistotou. Dojel s masivním náskokem 3 minut a 12 sekund před nejbližším rivalem, zatímco Stratiev skončil čtvrtý a nechal tak volný prostor na špici tabulky.
Podobně to probíhalo i na dalším podniku, Rally Stari Stolici. Tady byl Angelovův náskok něco přes dvě minuty, a začínalo být jasné, že ačkoliv výkony jeho soupeřů byly úctyhodné a vyrovnané, FABIA R5 dává čtyřiačtyřicetiletému jezdci nezpochybnitelnou výhodu.
Příští rallye zavedla soutěžící mimo Bulharsko. Rally Serbia, která je zároveň součástí srbského poháru rallye, Balkan Rally a Central European Zone Rally Championship, se mohla chlubit opravdu silnou konkurencí z mnoha zemí.
I tady si ale Angelov udržel dominantní postavení až do chvíle, kdy ho ve dvanácté rychlostní zkoušce postihla pohroma. Po nehodě skončila jeho FABIA R5 mimo trať a jakékoliv naděje na návrat do rallye byly zmařeny, když na palubě vypukl malý požár.
Vítězství i tak získala FABIA R5, tentokrát řízená Danem Girtofanem z Prorally Team Brasov, která dojela s náskokem téměř pěti minut. Solidní výkony Stratieva a Georgi Vasileva, kteří startovali v rámci bulharského poháru, ale poněkud zmenšily Angelovův náskok.
Zároveň to znamenalo, že se bulharský pohár měl rozhodnout ve svém posledním kole, které je zároveň největší událostí národního kalendáře rallye: Rally Bulgaria.
Za svoji existenci byla Rally Bulgaria součástí mnoha regionálních pohárů a po mnoho let tvořila i jednu ze zastávek ERC (European Rally Championship). V roce 2010 se dokonce objevila v kalendáři WRC (a vyhrál jí již zmiňovaný Sébastien Loeb). Výsledkem je, že se jen nemnoha bulharským jezdcům podařilo v ní získat vítězství.
Letos se ale mezi tuto hrstku zařadil i Miroslav Angelov, který předvedl další dominantní jízdu. Do snahy získat národní titul dal opravdu všechno a ve výsledku skončil 5 minut a 58 sekund před nejbližším dalším jezdcem, čímž dovršil skutečně špičkovou sezónu se čtyřmi vítězstvími z pěti startů.
Kromě toho, že si zajistil své vlastní místo v historii rallye, přidal Angelov svým vítězstvím i malý, ale důležitý záznam v historii značky ŠKODA.
Vozy ŠKODA už na Rally Bulgaria uspěly dvakrát. Ukrajinský jezdec Oleksandr Saliuk jr. na voze FABIA S2000 týmu Astana European Rally Team tu vyhrál v roce 2012 a navázal tak na vítězství Dimitara Ilieva z předchozího roku.
Angelovovi letos jen ona nešťastná nehoda zabránila předvést perfektní sezónu. Vyhrál Rally Bulgaria, získal národní titul a dominoval téměř každé rallye, do které nastoupil. To není špatný výkon na jezdce, kterému bylo nedávno 46 let.
A vzhledem k tomu, že i příští rok bude usedat za volant vozu FABIA R5, můžeme jen doufat, že babí léto kariéry Miroslava Angelovova jen tak neskončí.
