Rallyový nadšenec Ondřej byl jedním z fanoušků, kterým tým ŠKODA Motorsport jako poděkování za podporu během letošní úspěšné sezóny zprostředkoval unikátní zážitek – svezení ve voze FABIA R5 evo, navíc po boku Jana Kopeckého, loňského mistra světa v kategorii WRC 2. Přečtěte si Ondřejovy autentické dojmy z dechberoucího svezení:
Od její premiéry v roce 2015 jsem se s ní osobně setkal na mnoha soutěžích mistrovství světa v rally. Dokážu jí poznat jen podle zvuku, když se ke mně blíží z hlubokých velšských nebo finských lesů. Ve Španělsku jsem viděl, jak rychle jí mechanici dokáží přestavět ze šotolinové na asfaltovou specifikaci, při exkurzi v sídle ŠKODA Motorsport jsem zase poznal každý krok její výroby. Dokážu už docela přesně odhadnout, jaké místo u trati si vybrat, abych jí viděl v pěkně rozhozeném průjezdu. Měl jsem tu čest se krátce pobavit se všemi piloty, kteří s ní získali tituly mistrů světa, a dokonce jsem byl u toho, když Kalle Rovanperä popisoval Thierymu Neuvillovi řidičské dojmy z upravené verze evo.
Ve vší skromnosti si prostě myslím, že zvenku znám vůz FABIA R5 opravdu dobře. Nabídka na svezení vedle Honzy Kopeckého je ale úplně nový rozměr našeho vztahu. Místem, kam nás ŠKODA Motorsport pozvala, byl členitý lesní okruh v Bělé pod Bezdězem, což mi vyhovovalo. Na místním okruhu s vesměs rozbitým asfaltem jsem totiž díky své profesi najel už spousty kilometrů v různých autech, leckdy i o dost výkonnějších než je FABIA R5 se 290 koňmi. Alespoň budu mít možnost srovnání.
Ten moment, kdy přicházíte k nastartovanému závodnímu autu s otevřenými dveřmi spolujezdce, je silnější než návštěva továrny a všech rallye dohromady. Tahle konkrétní „erpětka“ je jedno ze dvou ostrých závodních aut, se kterými tým ve Španělsku před pár týdny potvrdil titul mistrů světa v hodnocení výrobců. Na změnu nastavení po návratu nebyl čas, takže vůz se po náročné kombinované soutěži je umyl a všechny spoje se znovu pořádně dotáhly. Usedám do sedačky spolujezdce a mechanik mi pomáhá pevně dotáhnout bezpečnostní pás. Gestem se zvednutým palcem dávám Honzovi najevo, že jsem připraven. I když uvnitř si vlastně nejsem tak úplně jistý.
Start a zrychlení na první tři rychlostní stupně jsou velmi intenzivní. Sekvenční skříň řadí krásně mechanicky, téměř bez prodlevy. Po rychlé levé přijíždíme do táhlé pravé zatáčky, za kterou čeká prudký sešup mezi stromy. Míra gripu na prohřátých suchých pneumatikách je fenomenální. FABIA R5 evo se o lepivá vnější kola opírá skoro jako o zeď. Upřímně jsem tu čekal lehkou nedotáčivost zašpérované čtyřkolky, ale nic takového se neděje. Jen zdánlivě nekonečná zásoba přilnavosti.
Skutečná rychlost závoďáku mi ale dojde až při sjezdu v lese v zadní části okruhu. V rychlostech, při kterých by se tu každé civilní auto už dávno kutálelo kdesi daleko mezi stromy, drží ŠKODA FABIA R5 jako přisátá k povrchu trati a akceptuje rychlost, o které se mi tu nikdy ani nezdálo. Úplně v klidu a bez jakýchkoliv rušivých pohybů v podvozku. Honza auto ovládá jen úspornými pohyby paží a celé to vlastně působí velmi klidně.
V ostré pravé to zlomíme na spodní rovinku. Trochu jsem tu čekal rozevlátější průjezd, ale uznávám, že vzrostlý smrk na vnějšku je opravdu hodně blízko. Na rovince to pálíme na čtyřku a pětku. Zrychlení už není tak intenzivní, takže mám konečně trochu času si vydechnout a začít víc přemýšlet o tom, jak FABIA R5 vlastně funguje. Nakonec nejsem překvapený z akcelerace ani brzdění. Ty u závoďáku tak nějak čekáte. Největší dojem na mě dělá přímost auta. Už chápu všechny ty řeči o pneumatikách, protože rozdíly v přilnavosti tu dokážete poznat stejně dobře, jako když si mezi prsty mnete smirkový papír rozdílné hrubosti. Všechno je tu krásně cítit.
U příčných pohybů auta na centimetr přesně cítíte, kdy dokluz skončí a pneumatika opět získá přilnavost. Navíc tu není to typické cuknutí měkkého uložení podvozku civilního auta. Krátké zatažení ruční brzdy ve vracáku na kruhovém objezdu je krásně čisté a přesné. Tvrdé brzdění, zablokování zadních kol, otočka a plná akcelerace tu jsou spojené do plynulého pohybu, ve kterém vaše pozadí pořád nerušeně čte přilnavost pneumatik. Přímost auta je jednoduše fantastická – to je můj největší zážitek z pár ostrých kilometrů v závodním voze ŠKODA FABIA R5 evo. Závoďák prostě nemůžete s běžnými auty srovnávat, a to ani vzdáleně. Bělá to ukázala v plné kráse. Díky moc za životní jízdu!
