Za oponou Škoda Motorsport | Jak se staví závodní auto

Ve třetím díle seriálu Za oponou Škoda Motorsport prozkoumáme, co obnáší samotná stavba vozu. Přesně naplánovaná ruční kompletace tisíců dílů má svá jasná pravidla a chce čas. Průběh tohoto náročného procesu vám odhalíme v tomto článku.

Nová Škoda Fabia RS Rally2 navázala na úspěch předchozího modelu Fabia Rally2 evo a je tak u zákazníků velmi žádaná. Proto tým Škoda Motorsport využívá své výrobní kapacity na maximum a snaží se tuto poptávku uspokojit. To vše ale pouze v měřítkách rallyových speciálů. Výroba závodního auta se totiž od výroby sériového vozu, který vzniká na výrobní lince, zásadně liší. Zatímco sériový vůz je díky velkému podílu robotické výroby hotový v řádu hodin, závodní speciál staví mechanici Škoda Motorsport ručně řadu dní.

„Od chvíle, kdy můžeme začít osazovat nalakovanou karoserii, trvá stavba vozu obvykle 11dní,“ říká Miroslav Šlambora, vedoucí stavby závodních vozů Škoda Motorsport. Mechanikům při tom rukama projde obrovské množství součástek. Přesný počet se liší podle toho, jakou konkrétní konfiguraci vozu zákazník zvolí, ale také podle toho, jak si vlastně počet dílů definujeme. „Jde mimo jiné o to, jestli bereme sestavy jako motor a převodovku jako jeden díl, nebo zda i ty dělíme na jednotlivé součástky,“ vysvětluje Miroslav Šlambora. Ovšem i tyto sestavy se kompletují přímo v dílně Škoda Motorsport. Každopádně kusovník vozu Škoda Fabia RS Rally2 obsahuje necelých 2 300 jedinečných dílů. Mnohé z nich se ale na autě používají vícekrát, takže se vůz skládá z více než 7 000 součástek.

Podle představ zákazníka
Každý vůz staví vždy dva mechanici, přičemž jeden je za výsledek zodpovědný. Nejnáročnější je pro dvojici instalace elektroniky a celé elektroinstalace. Vůz staví mechanici vždy přesně podle specifikace zákazníka. Ten si v základu vybírá, zda chce vůz v asfaltové nebo šotolinové specifikaci a dál si volí různé úpravy a doplňky. Základní specifikace se totiž musí podle pravidel FIA vejít do určitého cenového stropu (pro letošek je to 260 766 eur bez daně), ale týmy si mohou v některých případech auto vylepšit nebo přizpůsobit.

„Zákazník si například může vybrat z nabídky homologovaných sedaček, vůz standardně dodáváme s hliníkovými koly, ale volitelně mohou být kola z hořčíkové slitiny. Pokud zákazník hodlá absolvovat i noční rychlostní zkoušky, bude od nás potřebovat i světelnou rampu a přídavné světlomety na nárazník,“ přibližuje některé možnosti voleb Radek Těšínský ze Zákaznického oddělení Škoda Motorsport.

Rozdíl mezi stavbou asfaltového a šotolinového vozu v zásadě není, jen se liší některé díly, jako například tlumiče, kola nebo pružiny. Ani volitelné prvky v zásadě stavbu nezkomplikují a neprodlouží. I tak je ale celková kapacita výroby v řádu kusů měsíčně, protože zároveň dovede Škoda Motorsport pracovat na třech až pěti autech najednou. Zatímco sériových aut vyrobí automobilka Škoda vysoké stovky tisíc ročně, závodních speciálů mohou vzniknout jen vyšší desítky kusů.

Hotový speciál projde jízdní zkouškou na testovacím polygonu Škoda Auto, který se nazývá rollout. Během ní se prověří funkčnost celého vozu. Nejprve probíhá zkouška v přejezdovém režimu, tedy jako když se vůz pohybuje na veřejných komunikacích a poté samozřejmě následuje zkouška v závodním režimu. Po důkladné kontrole dat pak může vůz vyrazit k zákazníkovi. Ten samozřejmě zůstává i nadále s oddělením Škoda Motorsport v úzkém kontaktu. Už třeba kvůli dodávkám různých náhradních dílů. „Nejdražší položkou, která jde samostatně objednat, je motor, který stojí více než 40 000 eur,“ říká Radek Těšínský. Ten je ale potřeba výjimečně, běžné sestavy dílů, které mohou týmy potřebovat, jsou podstatně dostupnější.