Už podle příjmení se dá tušit, že je Pernilla Solberg pevně spjatá s rallyovým sportem. Dcera Per-Inge Walfridssona, žena někdejšího šampiona FIA Mistrovství světa v rally a matka aktuálního lídra kategorie WRC2 Olivera Solberga je ale zároveň uznávanou pilotkou, zkušenou navigátorkou, manažerkou a nejnověji také prezidentkou WRC komise FIA.
Motoristický sport je její život. A to rozhodně nejen proto, že si vzala Pettera Solberga. S ním se ovšem vlastně díky motorsportu setkala. Od mlada se totiž ještě jako Pernilla Walfridsson o toto odvětví zajímala a aktivně se v motoristickém sportu angažovala. Angažuje se dodnes, v celé řadě rolí. A ještě více si jich postupem času vyzkoušela.
Jak hluboké jsou vlastně tvoje kořeny v motoristickém sportu?
Rozhodně to začalo u mého otce. On jezdil v 60. a 70. letech rally, nechal toho až v roce 1981, kdy mi bylo 8 let. Doslova za domem se nám konala každý rok Švédská rally, v okolí byl populární rallycross a tehdy bylo běžné, že každý mladý měl nějaký stroj s motorem. Já jeden legálně řídila od 15 let. Auta a stroje mě vždy fascinovaly, také proto jsem vystudovala strojní inženýrství. Nicméně jsem se věnovala i koním, jezdila jsem parkur. Ovšem když mi bylo 16, začala jsem dělat otci navigátorku v rally historických vozech. A to mě chytlo. Takže jsem si pak v 18 letech udělala řidičák, půjčila si Volvo 240 a sama se jednoho ze závodů zúčastnila. No a zamilovala jsem se do toho, bylo to fantastické. Koně jsem tedy prodala a začala jsem jezdit rally.
Jak jsi se setkala s Petterem?
To bylo v roce 1998, byla jsem na cestě na Britskou RAC rally a on za mnou přišel na trajektu při cestě tam. Už předtím jsme se párkrát na nějakých akcích viděli a zdravili, nicméně bych řekla, že tady to začalo.
Nebála jsi se vztahu s jezdcem rally?
Rozhodně ne! Já jsem jezdila, on jezdil, to bylo skvělé. Je to jedna z mála mých opravdových vášní, vždy jsem si to moc užívala a sdílet to s někým, kdo si to užíval neméně, byla pro mě dokonalá kombinace. Když jsem na závodech, jsem opravdu šťastná, je to pro mě vrchol všeho.
Těch rolí jsi v motorsportu vyzkoušela spoustu. Navigátorka, pilotka, šéfka týmu… Co se ti líbilo nejvíce?
Samozřejmě samotné řízení. Tomu, když vás nakopne adrenalin, se prostě nic nevyrovná. Když chytnete rytmus a jede to krásně, je to skvělé. Miluji skoky. Ale musím uznat, že skvělou zkušeností bylo řídit i vlastní tým, když jsme mířili za vítězstvím v rallycrossovém šampionátu. Byla to jedna z nejzábavnějších věcí v mém profesním životě. Byla to velká zodpovědnost, ale zároveň zábava.
Jsi zároveň matkou rallyového jezdce. Chtěli jste s Petterem už od začátku, aby se Oliver věnoval rally?
Ne, já ho nechala zkoušet různé sporty, tenis, fotbal, tanec, hokej, ten opravdu miloval. Možná kdybychom bydleli blíže zimnímu stadionu a měli více času brát ho na tréninky, třeba by byla jeho kariéra jiná. Ale rally to u něj nakonec vyhrálo samo. Ano, prostředí znal od malička, protože jsme s ním cestovali po soutěžích po celém světě, ale pro rally se rozhodl později sám. Nikdy jsme ho v soutěžích nikam netlačili, to on se musel rozhodnout, a naopak tlačit nás, pak jsme mu třeba pomohli se získáním vozu, sponzorů a tak.
Jak zvládáš jako matka Oliverovo závodění?
Někdy je to samozřejmě o nervy. Chci, aby se mu závod podařil, ale také chci, aby byl v bezpečí. No a když rally s ostatními rodiči sledujeme, díváme se na obrazovky, posloucháme komentáře, tak jsme skutečně nervózní. Ale Petter je nervóznější než já (smích). Nicméně v tomto případě jsem šťastná za svou novou roli u FIA. Můžu se totiž během rally soustředit na něco jiného, mít schůzky, prostě tu nesedím a jen nesleduji jeho jízdu u obrazovky.
Jsi prezidentkou WRC komise FIA. Co to obnáší?
Vedu dvanáctičlennou komisi, která má obecně na starosti rozvoj našeho sportu. Naším úkolem je vytvořit prostředí, ve kterém budou lidé vědět, že mohou přicházet s návrhy, jak sport zlepšit. A to po všech stránkách, jde nám o bezpečnost, atraktivitu sportu i jeho ekonomiku. Chci, aby WRC rostlo, chceme finančně udržitelnější pravidla, hledáme cesty, jak do rally dostat více mladých pilotů, chceme lákat nové týmy a udržet ty stávající. Skvělé je, že tu obecně panuje pozitivní nálada. Lidé si uvědomují, že se musíme zlepšovat a všichni, promotéři, FIA i týmy, na tom pracujeme společně.
Co bys vzkázala mladým dívkám, které se třeba jako ty kdysi rozhodují mezi motorsportem a jízdou na koni?
Ony jsou si ty sporty vlastně hodně podobné, jezdit na koni nebo řídit auto vyžaduje spoustu úsilí a zkušeností. Pravdou je, že tu není zatím moc příležitostí, jak si tento sport na vlastní kůži vyzkoušet, pokud k němu nemáte blízko třeba díky rodině. Ale i to chceme změnit. Chceme samozřejmě lákat i mladé pilotky a navigátorky, nicméně v rally je i spousta dalších zajímavých pozic. Je to skvělý svět, jehož součástí můžete být v mnoha podobách. Můžete třeba začít jako traťová komisařka nebo pomáhat s organizací, ale ženy mohou v rally dělat cokoli. Je to krásný sport a my chceme všem dívkám ukázat, že nic není nemožné!
